CZ PL

Dobrovolný svazek obcí Policka

Masarykovo náměstí 98
549 54 Police nad Metují

tel.: +420 491 509 996
fax.: +420 491 541 119
ulrichova@meu-police.cz

Úvod>Žďár nad Metují

Žďár nad Metují

V pořadí druhá největší vesnice polického panství Žďár je jedna z nejstarších vsí v tomto regionu (soudě podle názvu, které značí mýcení lesa ohněm). Nicméně se musíme držet nesporného faktu, že byla založena někdy v první polovině 13. století v údolí západně od Police při Pěkovském potoce. První písemná zpráva o Žďáru se nachází v listině krále Václava IV z roku 1395, kterou potvrzuje břevnovskému klášteru jeho výsady a celkový výčet městeček a vesnic, které náleží k jeho majetku. Privilegium mj. uvádí i přehled klášterního majetku v Polici – tj. klášter, městečko a kostel (farní?) a dále vyjmenovává vesnice, náležející k polickému klášternímu panství, mezi jinými i Suchý Důl („villa Zdar“). V této listině je Police vůbec poprvéoznačena jako městečko („oppidum“), přičemž pro většinu uvedených vesnických lokalit je to jejich první písemná zmínka.

Nejstarší břevnovský urbář, složený roku 1406 uvádí pro Žďár výměru 10 lánů a 4 pruty polností. Protože v prvotním osídlení náležel 1 lán každému kolonistovi, dá se předpokládat, že začáteční počet kolonizátorů činil asi 10. Z každého lánu polí se platilo 16 grošů ročně, dále se odvádělo po 1 ½ korci obilí, (zřejmě stejným dílem žita, pšenice a ovsa) z každého lánu po dvou kuřatech a 12 vajec o Velikonocích. Hospodáři dále musili třikrát orat, vozit panské obilí do stodol, chodit na hon, dovézt do kláštera povoz dříví. Jak dokládá urbář, byl opatem Bavorem (1289-1332) založen nový díl vsi, tzv. „Bavorov“, který však zanikl za husitských válek a nebyl více obnoven.

Žďárský mlýn, připomínaný již začátkem 15. stol., byl svobodný. Mlynář z něj platil dvakrát 4 groše, 6 kuřat a vykonával 6 dní roboty ročně. Panský mlýn, který vrchnosti připadl, jako odúmrť r. 1717 byl zpustlý, proto opat Otmar dal postavit nový.

Za tzv. sedmileté války byl Žďár často svědkem vojenských šarvátek a tažení vojsk. Tak např. roku 1745 zde tábořila malá pruská armáda, či v prosinci 1760 zde tábořilo rakouské vojsko. Pro různé ukrutnosti při ústupu na lidech zde bylo 5 vojáků popraveno.

Zřejmě nejhodnotnější plastikou na žďárských pozemcích je sousoší „Kristus na hoře Olivetské“ nad bukovickým mlýnem. Podle tradované pověsti bylo postaveno na rozkaz benediktinů Špulákem ze Žďáru, který pro víru emigroval. Po dvou letech se vrátil a za pokání mu bylo uloženo postavit toto sousoší na mezi svého majetku tak, aby bylo vidět z oken polického kláštera. Sousoší je neobyčejně umělecky hodnotná, pozdně renesanční plastika neznámého autora z poloviny 17. století, výtvarně ovlivněná italským manýrismem. Na Ostaši stával od roku 1720 kostel sv. Kříže. V období josefínských reforem byl roku 1787 zrušen. Roku 1859 byla zřícenina kostela obnovena a nákladem Celestina Velce přebudována v kapli. V roce 1881 byla kaple vybavena věží a zvonem, nákladem Augustina Kejdany.

Po vydání zákona o zrušení poddanství a robotních břemen a zákona o vyvázání z poddanství v revolučním roce 1848 se žďárským rolníkům hodně ulevilo. Následovalo vydání zákona o prozatímním zřízení obecním, kterým se stal Žďár rovnoprávnou a samostatnou obcí, která v obvodu svého katastrálního území svobodně rozhodovala ve věcech vlastní samosprávy. Byla příslušná k politickému okresu Broumov, k soudnímu okresu Police nad Metují a prostřednictvím svých obecních úřadů zajišťovala v přenesené působnosti i základní agendu státní správy. Ke Žďáru byly připojeny ještě sousední katastrální obce Metuje a Maršov. Ty se osamostatnily v roce 1891. K obci náležela rovněž osada Ostaš.

Několik dat ze života obce: roku 1824 byla ve Žďáře postavena škola, roku 1879 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, roku 1890 vznikl spolek divadelních ochotníků. Roku 1897 založen místní odbor Národní jednoty severočeské, roku 1909 založen Spořitelní a záložní spolek „Kampelička“. Roku 1913 obec elektrifikována, roku 1920 založena Tělocvičná jednota „Sokol“.

Roku 1843 čítala obec Žďár s osadou Ostaš 587 obyvatel v 82 domech. Sčítání obyvatel v roce 1921 vykázalo ve Žďáru plochu katastrálního území 821 ha, domů 121 (z toho na Ostaši 7), obyvatel 632 (z toho na Ostaši 16), mužů 293, žen 339, Čechů 600, Němců 32, vyznání církve římsko-katolické 312, církve českomoravské 83, evangelík 1, bez vyznání 34.

fotografie
Čp. 4
fotografie
Práce na poli
fotografie
Kaufmanovi
fotografie
Statek čp.1
fotografie
Proti kovárně
fotografie
p.Seifert - Foglarova chalupa
fotografie
Cesta pod statkem čp.4
fotografie
Ochotníci
fotografie
Vykolejený vlak v r.1910
fotografie
Ostaš
fotografie
Hospoda na návsi
fotografie
Pára před Ostašem
fotografie
Sokolské župní cvičení
fotografie
Továrna při kolaudaci v r.1946
fotografie
Potok
fotografie
Škola v r.1946

Webové stránky vytvořil Acceler