Radków

Radków je polské příhraniční městečko, ležící v úpatí Stolových hor, v údolí potoka Pošny. Je to jedno z nejstarších sídel Kladska. Vzniklo pravděpodobně již v 11. století u malého hrádku, střežícího obchodní cestu z Kladska do Broumova. Podle pověsti založil hrádek blíže neznámý slovanský kníže. Prvním názvem městečka byl „Hrádek“, později, v roce 1386 se objevuje slovanský název „Radcov“ a až do konce 2. světové války město neslo název „Wünschelburg“. Velký rozvoj města nastal v roce 1418, kdy král Václav IV. Udělil Radkówu městská práva. V této době nastal největší rozvoj města, byly postaveny hradby. Vznikly mlýny, masné krámy, městské lázně a pila. V prosinci roku 1421 dobyl město oddíl husitského vojska pod velením fanatického kněze Ambrože. Během řádění husitů byl upálen místní farář Megerlein. Lze mít za to, že s farářem Megerleinem (který předtím rovněž působil v Hradci jako Ambrož) si Ambrož vyřizoval jakési osobní účty a nelze ani vyloučit, že trestnou výpravu proti Radkovu si hradecký vůdce naplánoval právě kvůli Megerleinovi, o čemž by mohla svědčit jeho hrůzná smrt.

Plná městská práva byla městu udělena roku 1455 na základě rozhodnutí budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad. Slibný rozvoj města byl na několik desítek let zastaven nájezdem nepřátelských vojsk Matyáše Korvína. V 16. století se však situace obrátila k lepšímu. Značně se rozvinul obchod a řemesla, město bylo vyhlášeno svým vařením piva.

Třicetiletá válka (1618-1648) rozvoj města zastavila, navíc v roce 1680 v městě vypukla epidemie moru, na níž zemřelo více než 500 obětí. V první polovině 18. století vypukla epidemie cholery, navíc roku 1738 zachvátil město obrovský požár. Navzdory těmto tragickým událostem se obyvatelstvo Radkówa rychle zmobilizovalo k obnově města. Začala se rozvíjet řemesla a také obchod, který se stal hlavním zdrojem příjmů.

Na konci 18. století se začal rozvíjet zájem o město jako středisko rozvíjející se turistiky. Roku 1790 navštívil město spisovatel a básník Johann Wolfgang Goethe, o deset let později prezident USA John Adams. V 19. století byly zbořeny hradby okolo města, čímž došlo k značnému rozšíření města, v letech 1867-1870 byla postavena silnice z Kudowy Zdrój přes Karlov do Radkówa.

Druhá polovina 19. století byla érou největšího rozmachu průmyslu v Radkowě. V provozu zde bylo několik lihovarů, pivovarů a s nimi spojených restaurací. Byla zde továrna na zápalky, v provozu bylo několik mlýnů, cihelen a pil. V tomto období se velmi rozrostl i průmysl kamenický. Roku 1840 byl založen první podnik na zpracování místního pískovce, později se zabývající nejen dodávkou stavebního kamene, ale rovněž výrobou náhrobních kamenů a soch. V druhé polovině 19. století byl zprovozněn známý radkovský kamenolom. Zanedlouho podnik zaměstnával až 500 dělníků. Na počátku 20. století došlo k sjednocení nejlepších výrobců piva a vodky v okolí Radkova. Díky tomu se výrobky radkovských pivovarů a lihovarů dočkaly uznání po celém světě. Vodka „Wünschelburger Korn“ či piva „Kulmbacher“ či Heuscheuer Pils“ byly známy po celé Evropě. V roce 1903 byla do Radkova zbudována železniční trať ze Ścinawky Średnie, což mělo později obrovský vliv na rozvoj turistického ruchu.

Na počátku 20. století zde působily dvě školy, soud, policie, pojišťovna, banka, pošta a několik občanských spolků.

V současné době má okrsek Radków celkem cca 9.500 obyvatel, přičemž kromě střediskového města Radków zahrnuje okolní obce Ścinawka Dolna, Ścinawka Górna, Ścinawka Średnia, Ratno Dolne, Wambierzyce, Raszków, Suszyna, Karlów, Pasterka, Gajów.

Radków je čarokrásným koutem, ležícím daleko od velkých městských sídel. Pro turisty je přichystáno mnoho lákavých nabídek pro zajímavou dovolenou. Možno navštívit národní park Stolové hory, zajít na Velkou Hejšovinu, na Bludné skály na Boru a rovněž na Skalní hřiby. Kromě zajímavých procházek lze využít Radkowski zalew ke koupání a vodním sportům, v zimě síť udržovaných lyžařských tratí.