Dobrovolný svazek obcí Policka
Masarykovo náměstí 98
549 54 Police nad Metují
Machov
Kdy byl založen Machov, bohužel dodnes neznáme. Své jméno zřejmě obdržel od svého prvního kolonizátora Macha (odvozenina od slova Matěj), jenž zde obýval jakýsi dvorec. Tomuto dvorci se říkávalo Machův – Machov. Osadě, časem vzniklé kolem tohoto dvorce, zůstalo již toto pojmenování. Kdy tento dvorec vznikl, není dnes již známo; ležel však na území, které patřilo k náchodskému panství (na levém břehu potoka „Židovky“, jež tvořil hranici mezi panstvími náchodským a polickým). První písemná zmínka o Machovu se klade k roku 1354.
Již první historické zprávy nazývají Machov městysem (z německého Marktflecken), což svědčí o tom, že zde bylo tržiště; do jaké míry však byl Machov skutečným obchodním střediskem, dá se obtížně určit. Také okolnost, že měl Machov hned zpočátku náměstí, svědčí o zvýšeném významu této obce. Machov měl již ve 14. století rychtu.
Začátky dějin Machova jsou velmi málo probádané; známe, že prvními pány Machova byli páni z Dubé, sezením na Náchodě. Machov patřil ve 14. století adršpašské linii pánů z Dubé a příslušel ke tvrzi ve Zbečníku. Koncem 15. století bylo Machovsko (Lhota Náchodská, Machov a Vysoká Srbská) zase připojeno k náchodskému panství. Majitelů náchodského dominia bylo více než dost: Od rodu Vojtěcha Pernštýna po Zikmunda Smiřického a jeho potomky, končící Saloménou Markétou ze Smiřic. Roku 1618 bylo panství zkonfiskováno a r. 1623 je koupila Marie Magdaléna Trčková z Lobkovic a roku 1639 je odstoupila svému synu Adamu Erdmanu z Lípy. Ten byl 25. 2. 1634 v Chebu spolu s Valdštejnem zavražděn. Nastává vláda rodu Piccolominů. Prvním držitelem panství byl Octavio Piccolomini. Za něho byli do Machova dosazeni katoličtí kněží z polického kláštera.
Po vymření rodu Piccolomini (r. 1783) nastal dlouholetý spor o náchodské panství, až bylo konečně přiřčeno hraběti Vojtěchovi Desfoursovi, po něm je převzal František Antonín Desfours, který panství prodal za 1.200.000 zlatých Petrovi, vévodovi Kuronskému. Po ně+m je dědila dcera Kateřina, vévodkyně Zaháňská. Po její smrti r. 1839 zdědila panství její sestra Marie Pavlína, kněžna z Hohenzollern-Hechingen, která je prodala Karlu Oktaviu hraběti z Lippe-Biesterfeldu a ten je roku 1842 prodal knížeti Jiřímu Vilémovi ze Schaumburg-Lippe. Tento rod vládl až do r. 1945.
Revoluční rok 1848 přinesl i Machovu mnoho významných změn. Byl vydán zákon o zrušení poddanství a robotních břemen, zákon o vyvázání z poddanství. Po vydání zákona o prozatímním zřízení obecním se stal Machov rovnoprávnou a samostatnou obcí, která v obvodu svého katastrálního území svobodně rozhodovala ve věcech vlastní samosprávy. Byla vyňata z působnosti Náchoda, připojena k politickému okresu Broumov, a k soudnímu okresu Police nad Metují. K obci byly později (ve 20. století) i připojeny jako osady obce Bělý, Lhota Náchodská, Lhota Polická, Řeřišné a Nízká Srbská. Před rokem 1848 byli v čele obce rychtář, dva starší konšelé a čtyři konšelé mladší, nyní zde úřadoval starosta a sbor zastupitelů.
Roku 1875 se v Machově ustavil spolek divadelních ochotníků, roku 1892 byl založen sbor dobrovolných hasičů, roku 1897 vznikl odbor Národní jednoty severočeské, roku 1908 byla založena Tělocvičná jednota „Sokol“.
Ze živelních pohrom a epidemií je třeba zmínit toto: roku 1845 vyhořel mlýn čp. 2, roku 1855 vyhořela Kricnarova pila, roku 1906 vyhořely statek čp. 49 a Šrůtkův hostinec. Roku 1886 a 1910 zasáhly Machov povodně. V letech 1831, 1836 a 1848 řádila na Machovsku cholera.
První škola v Machově byla založena roku 1740 jako škola zádušní. Stará školní budova byla zbourána roku 1836 a postavena nová. Další nová budova školy byla postavena roku 1900.
Roku 1790 bylo v Machově 88 stavení a asi 600 obyvatel, roku 1836 92 příbytků a 670 obyvatel, roku 1930 katastrální plocha 458 ha, 125 domů, obyvatelstvo čítalo 612 osob, z toho 597 Čechů, 9 Němců, 5 cizinců, vyznání řím. katol. 185, českomoravské 393, evang. 17, bez vyznání 15.
