Dobrovolný svazek obcí Policka
Masarykovo náměstí 98
549 54 Police nad Metují
Bezděkov nad Metují
Vesnice Bezděkov byla založena někdy v první polovině 13. století na vysočině bez vody. První písemná zpráva o Bezděkově se nachází v listině krále Václava IV., kterou potvrzuje břevnovskému klášteru klášteru jeho výsady a výčet městeček a vesnic, které náleží k jeho majetku. Privilegium mj. uvádí i přehled klášterního majetku v Polici – tj. klášter, městečko a kostel (farní?) a dále vyjmenovává vesnice, náležející k polickému klášternímu panství, mezi jinými i Bezděkov („villa Bezdiecow“). V této listině je Police vůbec poprvéoznačena jako městečko („oppidum“), přičemž pro většinu uvedených vesnických lokalit je to jejich první písemná zmínka. Nejstarší urbář z roku 1406 uvádí pro Bezděkov výměru 5 lánů, 2 pruty a čtvrtku polností. Protože v prvotním osídlení náležel 1 lán každému, dá se předpokládat, že začáteční počet kolonizátorů činil asi 5. Z každého lánu polí se platilo 20 grošů ročně, dále se odvádělo po 1 ½ korci obilí, po dvou kuřatech a 24 vejce o Velikonocích. Hospodáři dále musili třikrát orat, vozit panské obilí do stodol, chodit na hon, dovézt do kláštera povoz dříví. Podle urbáře z r. 1727 bylo v Bezděkově 7 sedláků, 2 zahradníci a 22 domkářů, kteří vznikali štěpením rodů a dělením statků.
Roku 1724 byl v Bezděkově postaven kostel vysvěcený na jméno sv. Prokopa a bl. Vintíře podle plánů architekta Kiliána Dientzenhofera. První kněz P. Gotthard Hlava OSB byl do farnosti instalován až roku 1788.
Za husitství přešel bezděkovský poplužní dvůr i se vsí do držení jakéhosi zemana Petra. Po bitvě u Lipan se stal majitelem opět polický klášter. Roku 1558 daroval opat Jan III. ves Bezděkov úředníku polického panství Stanislavu Sladkovskému ze Sladova. Ten a později i jeho syn Jan Bezděkov zvelebili a postavili při dvoru malé panské sídlo. Sladkovští drželi ves až do roku 1624, kdy ji opat Jan Benno koupil zpět a opět připojil k polickému dominiu.
Poloha Bezděkova při silnici z Náchoda do Broumova byla příčinou, že téměř každé vojsko, jež tudy za četných válek táhlo, ves i dvůr vydrancovalo. Bylo tomu např. tak i za válek o rakouské dědictví, kdy v prosinci 1744 byl Prusy odveden téměř všechen dobytek, nebo v říjnu 1756, kdy byla vydrancovaná sýpka. Za sedmileté války roku 1758 přitáhlo pruské vojsko, utábořilo se na polích od Nízké Srbské až k Ramešovu, a přede žněmi zničili veškerou úrodu.
Palackého „Popis království českého…“ z r. 1843 uvádí, že Bezděkov (Bössig) má 612 obyvatel a 95 domů.
Revoluční rok 1848 přinesl i Bezděkovu mnoho významných změn. Byl vydán zákon o zrušení poddanství a robotních břemen, zákon o vyvázání z poddanství. Po vydání zákona o prozatímním zřízení obecním se stal Bezděkov rovnoprávnou a samostatnou obcí, která v obvodu svého katastrálního území svobodně rozhodovala ve věcech vlastní samosprávy. Byla příslušná k politickému okresu Broumov, k soudnímu okresu Police nad Metují. K obci byla připojena jako osada i obec Radešov (první písemná zmínka z roku 1395 - villa Radieskow); ta se v roce 1927 stala samostatnou obcí a nakonec byla r. 1950 připojena k Polici nad Metují.
Roku 1863 byla postavená nové zděná budova školy a po 10 letech přizděna o jedno patro. Roku 1873 byla zahájena výstavba železniční trati Choceň-Broumov; mnozí bezděkovští občané tehdy měli v podnájmu předáky dělníků, kteří pracovali na výstavbě nedalekého tunelu. V letech 1904-1906 nechala obec u školy vyvrtat artézskou studnu a postavit stožár s větrným kolem k jejímu čerpání. Po skončení 1. sv. války byla r. 1919 podepsána smlouva s Východočeskou společností elektrárenskou a do obce byl roku 1920 zaveden elektrický proud, což odstranilo mnoho dřiny v rolnických usedlostech. Od roku 1921 obec nese název Bezděkov nad Metují. Roku 1925 byla zahájena stavba gravitačního vodovodu s prameništi na Boru, která byla ukončena roku 1929 s rozvodem vody do všech domácností. Tím byla obec definitivně zbavena starostí o vodu.
To jsme se již dostali do časů více moderních než starých…
