CZ PL
Úvod>Suchý Důl

Suchý Důl

Největší vesnice polického panství Suchý Důl byla založena někdy v první polovině 13. století v údolí východně od Police nad vesnicí Ledhují při potoce Ledhujce. První písemná zpráva o Suchém Dole se nachází v listině krále Václava IV z roku 1395, kterou potvrzuje břevnovskému klášteru jeho výsady a celkový výčet městeček a vesnic, které náleží k jeho majetku. Privilegium mj. uvádí i přehled klášterního majetku v Polici – tj. klášter, městečko a kostel (farní?) a dále vyjmenovává vesnice, náležející k polickému klášternímu panství, mezi jinými i Suchý Důl („villa Suchdol“). V této listině je Police vůbec poprvéoznačena jako městečko („oppidum“), přičemž pro většinu uvedených vesnických lokalit je to jejich první písemná zmínka. Nejstarší urbář z roku 1406 uvádí pro Suchý Důl výměru 12 lánů a 4 pruty polností. Protože v prvotním osídlení náležel 1 lán každému, dá se předpokládat, že začáteční počet kolonizátorů činil asi 12. Z každého lánu polí se platilo 24 grošů ročně, dále se odvádělo po 1 ½ korci obilí, po dvou kuřatech a 12 vajec o Velikonocích. Hospodáři dále musili třikrát orat, vozit panské obilí do stodol, chodit na hon, dovézt do kláštera povoz dříví.

Někdy v letech 1360-1365 pronajal opat Diviš jakémusi Křížkovi v Suchém Dole poplužní panský dvůr – byl to statek, ještě dnes nazývaný „šolcovna“. Křížek nezanechal dědiců a dvůr přešel opět na klášter. Znovu byl prodán opatem Havlem Janu Holinkovi, který se stal ve vsi rychtářem. Kolem roku 1700 koupil suchodolskou šolcovnu Adam Ticháček. Výsady a povinnosti, spojené se suchodolskou šolcovnou jsou vypsány na šesti privilegiích (hamfeštech), které uchovává rod Ticháčků, který zde hospodaří dodnes.

V Suchém Dole byla založena škola již roku 1788. Zprvu se vyučovalo až do roku 1821 v obecní chalupě. Školní budova byla postavena roku 1821. v roce 1873 se škola stala dvoutřídní, nastal proto nedostatek učeben a rozhodnuto, starou školu zbořit a postavit novou. Roku 1879 byla nová škola dokončena a 12. října slavnostně vysvěcena. Tato budova slouží jako škola dodnes.

Revoluční rok 1848 přinesl i Suchému Dolu hodně význačných změn. Byl vydán zákon o zrušení poddanství a robotních břemen, zákon o vyvázání z poddanství. Po vydání zákona o prozatímním zřízení obecním se stal Suchý Důl rovnoprávnou a samostatnou obcí, která v obvodu svého katastrálního území svobodně rozhodovala ve věcech vlastní samosprávy. Byla příslušná k politickému okresu Broumov, k soudnímu okresu Police nad Metují. K obci byla připojena jako osada i mnohem později obec Slavný, založená opatem Janem Chotovským roku 1561.

Roku 1883 postavil Václav Ticháček v lese, zvaném Ochozský kapli k poctě Panny Marie Lurdské. Od této doby se v obci koná pouť, při které celá obec putuje v průvodu k této kapli.

Rok 1962 se stal pro obec svým způsobem velmi významný: dne 10. srpna spatřila 14letá dívka Kristina Ringlová ze Suchého Dolu v šolcově lese stát jakousi tajemnou postavu, později označenou jako Pannu Marii, což zahájilo sérii záhadných zjevení. Zjevení vyvolalo nebývalý zájem věřících i přes odmítavý přístup církve a úřadů. V dubnu 1893 byla poblíž zahájena stavba křížové cesty, dne 18. května 1893 byla na místě prvních 11 zjevení postavena socha P. Marie. V roce 1897 byla na místě prvního zjevení, kde již stála socha P. Marie od sochaře Kricnara z Petrovic, postavena dřevěná kaple. Postavil ji Lambert Mrnka z Police (n. Met.) společně s najatými tesaři. Později byla přistavěna věžička a zavěšen zvon.

V obci byly tři hostince (Sochůrkův, Luňáčkův a Holubův). Rovněž zde byly tři mlýny. První mlýn, zvaný „horní“, později Foglarův, byl vrchností postaven již roku 1710, spolu s rybníčkem pro pstruhy. Ve mlýně se mlelo, pekl chléb, který se rozvážel. Mlýn byl zrušen roku 1950. Rovněž k „šolcovně“ patřil svobodný mlýn. Třetí mlýn byl postaven roku1808. Náležela k němu pila, mlelo se obilí, pekl chléb, který se přímo prodával.

V roce 1843 měl Suchý Důl (z německého Dürrengrund) 753 obyvatel v 93 domech. Roku 1921 činila plocha katastru obce Suchý Důl 959 ha, obec měla 149 domů a 692 obyvatel; z toho 621 osob národnosti české, 7 německé. Vyznání 497 katolíků, 85 církve českomoravské, 3 evangelické a 43 bez vyznání.

fotografie
Čertova skála
fotografie
Draha
fotografie
Pohled na horní část obce
fotografie
Waltrovi Na Drahách
fotografie
Kříž na návsi
fotografie
Náves r. 1973
fotografie
Pohled na obec z Pohoře
fotografie
Slavnost na hřišti r. 1926
fotografie
Škola r.1940
fotografie
Soudní brána r.1973
fotografie
Tajnerovi r.1973
fotografie
Soudní brána r.1973
fotografie
Šorfovi r.1925
fotografie
Škola r.1973

Webové stránky vytvořil Acceler